Daň z příjmu u fyzických osob je standardních 15%, které se počítají z hrubého příjmu. Pokud ovšem překročíte maximální vyměřovací základ, počítá se daň z příjmu nad tento základ už 23%. Dříve se platila daň solidární, která byla 7% k základním 15%. Nyní se platí zvýšená sazba daně 23%, která je ještě o 1% vyšší.
Aby se i vás dotklo placení zvýšené daně z příjmu, museli byste mít daňový základ vyšší 48násobku průměrné mzdy. Ta je v letošním roce 38.911 Kč. U zaměstnanců se počítá s měsíčním vyměřovacím základem, což je částka 155.644 Kč, u OSVČ s ročním, tedy s částkou 1.867.728 Kč.
Zvýšenou sazbu daně odvádí zaměstnanci s měsíčním výdělkem nad 155.644 Kč, U osob samostatně výdělečně činných se pak počítá s ročním vyměřovacím základem, který je pro tento rok 1.867.728 Kč. OSVČ si pak daň vypočítají v rámci daňového přiznání.
23% daň z příjmu je téměř stejná jako byla solidární daň. Započítávají se veškeré příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, ale i ze závislé činnosti. Započítávají se i příjmy pasivní, například z pronájmů nemovitostí nebo kapitálového majetku. Na rozdíl od solidární daně se nyní do příjmů započítávají i peníze z prodeje nemovitostí.
Při prodeji nemovitosti a nesplnění výjimek, odvádíte 15% daň z částky do výše maximálního vyměřovacího základu a zbytek příjmu nad tuto částku je zdaněn 23%.
Pan Karel prodal svojí nemovitost, kterou koupil před dvěma lety, v nemovitosti nebydlel, chtěl ji zrekonstruovat, ale nakonec si to rozmyslel. Dům koupil za 600.000 Kč, nyní měl velké štěstí a prodal ho za 3.200.000 Kč. Což tedy znamená, že musí příjem danit. K příjmu z prodeje nemovitosti si pan Karel v zaměstnání vydělal v hrubém za rok 560.000 Kč, Přiznat tedy musí příjem ve výši 3.160.000 Kč. Z tohoto odečte 1.867.728 Kč, které činní maximální vyměřovací základ za letošní rok, ze kterých odvede 15 % daň. Zbytek, tedy 1.292.272 Kč bude danit 23%.
